Dizionari Talian Furlan

improvviso 1 adi., s.m.

  1. 1
    adi. [FO] (di alc che no si spietave e che al è rivât di bot) improvîs, altr.trad. acidentâl, brusc, di bot, imburît, no spietât, subitani
    • il suo arrivo improvviso ci ha fatto piacere, la sô vignude improvise nus à fat plasê
    • è stato un gesto improvviso, al è stât un mot improvîs
    2
    adi. [FO] (che al nas intun moment) improvîs, altr.trad. brusc, di buride, di corse, imburît, subitani, svelt
    • una felicità improvvisa, une gjonde improvise
    • un improvviso cambio di umore, un cambi improvîs di lune
    3a
    s.m. [TS] mus. (test fat cence preparazion, in mût estemporani) improvisazion
    3b
    adi. [TS] let. (test poetic improvisât) improvisazion