Dizionari Talian Furlan

broccolo s.m.

  1. 1
    s.m. [CO] (ortaie de sorte dal cauliflôr, colôr vert) brocul
    • un piatto di broccoli in padella, un plat di brocui in padiele
    2a
    s.m. [CO] (infloressence dal râf cjapade sù prin che a vegnin i flôrs) viscje
    • pasta con i broccoli, paste cu lis viscjis
    2b
    s.m. [CO] (massime tal pl., infloressence di altris verduris) brocul
    3
    s.m. [CO] fig. (ingjenui) brocul, râf, altr.trad. aloc, baban, babeo, bacalà, barbezuan, basoâl, batecul, biât, bidin, caçope, carnevâl, catùs, civuit, civuiton, cocâl, coion, corli, cretin, cudumar, cughin, çondar, çus, çuvite, dordel, dordul, gnoc, gnogno, gnotul, imbecîl, lodul, lofio, macaron, marzoc, mataran, matassan, mauc, melon, mierli, mone, pagnoc, palandran, pataton, pistum, pote, sacodâl, salam, starlocj, stupidut, stupit, sturnel, totolò, trus
    • se gli credi sei proprio un broccolo!, se tu i crodis tu sês pardabon un brocul!